Fingerboard Magazín

Betonový park

BP #3: První odlévání

Seznam jednotlivých článků:

BP #1: Seznámení s projektem

BP #2: Rozplánování projektu

BP #3: První odlévání

_________

V minulém díle sem spíše řešil věci okolo parku (místo a stůl) a dneska bych konečně opustil plánovací fázi a začal něco ze stavění.

Pokud jste se dostali do situace, že už máte kde park postavit a máte rozmyšlený jak bude vypadat, neznamená to, že můžete jít hned do stavebnin. Bude to chtít ještě pár věcí dořešit. Jednou z ní je rámeček na odlévání. Jak už jsem popsal, park bude složený z bloků a pro nejlepší návaznost bloků jsem zvolil odlití do dřevěného rámečku. Aby nebyl blok a překážky na něm odlité čistě z betonu (jednak by to bylo finančně náročně a také těžké a těžko byste to někam přenesli), bude tvar parku vyřezaný z polystyrenu a ten se pokryje cca 1 cm vrstvou betonu. Proto jsem ve stavebninách kromě cementu (Portlandský směsný cement 32,5 - cca 80 Kč za pytel) koupil ještě několik tabulí fasádního polystyrenu (100 x 50 cm) tloušťky 2 cm (tabule stojí cca 15 Kč). Z jedné tabule udělám cca 2 bloky (podle toho kolik na nich bude překážek). Vzal jsem tedy polystyren (tloušťky 2cm) a vyříznul z tabule rozměr bloku, který jsem zkrátil na každé straně o centimetr, protože okraje bloku budou taktéž betonové. Rámeček jsem vytvořil s 3 cm široké laťky (tloušťka libovolná), aby při vsazení do rámečku zbyl právě jeden centimetr na zalití betonem ze všech stran (kromě podstavy samozřejmě).

Vnitřní rozměry rámečku odpovídají výsledným rozměrům bloku a vnitřek je vylepený páskou, aby šel blok poté lehce vyjmout. Řídký beton, který jsem míchal pouze z cementu a vody, se nádherně rozlil v rámečku a vytvořil krásně rovnou hladinu. Beton pro odlití rovné plochy bude mnohem řidší než beton pro plácání rádiusu. Každý si musí vyzkoušet poměr podle sebe. Aby beton nepraskal a blok se neprohýbal je vhodné ještě přidat kari síť, což jsou svařené dráty do čtvercové sítě. Pokud máte tu možnost (já ji nemám) a víte kde sehnat kari síť s malým průměrem drátu, každopádně ji využijte. První blok byl zkušební a proto jsem odlil pouze rovinu. Výsledek předčil moje očekávání:

Po asi deseti hodinách, kdy beton nebyl zdaleka ještě úplně vytvrdlý, jsem vzal pilník (můžete použít i kus rovného plechu) a zbylé nerovnosti "seškrabal". Jde to jako po másle a výsledkem je úžasný povrch. Po asi dvoudenním vyschnutí jsem vyndal blok z rámečku, vzal lak, který používáme na lakování spotu (silikon-akrylátový lak LAKSIL - cca 350 Kč za plechovku) a ještě povrch přelakoval.

Na krajích jsou ještě malé propadlinky (světlá místa), který vznikly propadem betonu na krajích, kde je ho více. Proto je lepší ho na krajích přidat a následně seškrabat případné nerovnosti.

Od té doby jsem s Píďovou pomocí vytvořil ještě jeden blok, kterým bych to dnes uzavřel a jeho stavění popsal v příštím díle. Na fotce je ještě nedoschlý, protože jsem zrovna odjížděl do Brna, tudíž jsem ho ještě nestačil ani nalakovat. Další díl napíšu asi až za týden, jelikož jsem pořád mimo domov. Snad budu mít v dalším článku nové kousky. :)

BP #2: Rozplánování projektu

Seznam jednotlivých článků:

BP #1: Seznámení s projektem

BP #2: Rozplánování projektu

BP #3: První odlévání

_________

V tomto díle seriálu o výrobě betonového parku bych se ještě rád zaměřil na teoretické záležitosti okolo tohoto projektu. Jelikož mám v plánu hodně kecání okolo, nebudu zdržovat již v úvodu.

Když jsem minule zmínil, že už jsem si v pokoji stavěl nespočet různých parků z různých překážek, je tedy logické, že před samotnou stavbou je třeba mít místo kam park uložit. Já zvolil svůj pokoj, ale samozřejmě pokud máte jiné prostory, využijte je. Dále je důležité si rozmyslet, jestli bude k parku přístup ze všech stran nebo bude u zdi. Podle toho je třeba navrhnout překážky. Já jsem to vyřešil poněkud elegantně, že jsem si přestavěl pokoj tak, aby byl ve výchozím stavu park u zdi, ale v případě, že přijde Píďa pojezdit, dá se snadno vytáhnout do prostoru. Přikládám plánek, který doporučuji narýsovat předtím, než se pustíte do něčeho podobného. Červená čára značí 40 cm prostor kolem parku. Ten by měl stačit na ježdění okolo. Rád bych ještě zmínil, že můj návrh počítá s jízdou ve stoje.

Plánek s parkem u zdi / v prostoru

Jakmile máme prostor vyřešen. Je třeba se zamyslet nad tím, na co park postavíme. Pokud již máte nějaký stůl, máte z půlky vyhráno. Pro ježdění ve stoje ho stačí nějakým způsobem vypodložit do požadované výšky. Optimální výšku si stanovte podle sebe. Moje verze má 100 cm, ale například Adam Báča by s tímto rozměrem spokojen nebyl. :) Délku a šířku parku pak ještě můžete ovlivnit tím, že si seženete nějakou větší desku, kterou ke stolu přiděláte. Já jsem tohle řešit nemusel, protože sem jednoduše vzal poloprázdnou skříň, kterou jsem měl v pokoji a tu jsem položil na bok. Výsledek vypadá takto:

Nepříliš estetická záležitost, ale zato nejjednodušší a plně funkční

Nemusel jsem tedy řešit podkládání a boční plocha skříně 248 x 64 cm je naprosto dostačující. Dokonce máme s Píďou problém vymyslet tolik překážek. :)

Teď bych se rád dostal k té části, jak je možné v malém sklepě postavit tak velký park a navíc ho nějakým způsobem přemístit o 4 patra výše a nerozlámat ho přitom na kusy. Vymyslel sem totiž elegantní řešení. Nestavět park v jednom kuse, ale rozdělit ho na několik částí, kterým říkám bloky. Pokud bychom chtěli park v jednom kuse postavit, museli bychom to realizovat přímo na místě a navíc tento park už by byl bez rozbití nepřenosný. Čili náš park bude rozdělen na několik částí, což přináší skvělé výhody:

 

  • Snadná manipulace - můžeme park složit a zase rozložit (klidně i převézt)
  • Skladovatelnost - jednotlivé bloky můžeme poskládat na sebe někam do skříně
  • Kombinovatelnost - bloky můžeme přeházet, otáčet a vznikne nám několik kombinací parku

 

Zejména poslední výhodu bych rád ještě rozvedl, ale nejdříve se podívejte, jak by mohli jednotlivé bloky vypadat:

Úplně první návrhy ještě pro starý rozměr

Na celou plochu jsem se rozhodl pro 8 bloků o rozměrech 62 x 32 cm. Teď si představte, že na každý blok můžete pohodlně vjíždět z obou stran (tzn, že ho můžete vrazit kamkoliv na park) a ještě ho otočit o 180°. Po malém opáčku z kombinatoriky zjistíme, že můžeme dosáhnout neuvěřitelných (2^8 * 8!) = 10 321 920 možností jak si postavit park (pokud bereme v potaz 8 bloků, které se můžou libovolně přeskládat a ještě otočit). V reálu samozřejmě nemůžeme libovolně prohazovat překážky, protože na sebe nebudou vždy navazovat, ale pro představu vidíte, že Vás park omrzet nemůže. K těmto možnostem kombinací přičtěte ještě to, že s Píďou nebudeme stavět pouze jeden park (8 bloků), ale rovnou několik. Ze začátku se pokusíme postavit jeden stálý park a poté ve zbylém čase budeme přistavovat další bloky, které v kombinaci s předešlými budou tvořit nové parky. Vtip spočívá v tom, že i kdybych si za půl roku řekl, že mi nějaký blok chybí, tak skočím do sklepa a postavím si ho.

Pro dnešek bych tímhle skončil. V dalším díle, který plánuju velmi brzy si už povíme konečně k samotné stavbě a rovnou Vám ukážu odlití prvního bloku. Stay tuned!

BP #1: Seznámení s projektem

Seznam jednotlivých článků:

BP #1: Seznámení s projektem

BP #2: Rozplánování projektu

BP #3: První odlévání

_________

Jelikož do léta zbývá ještě několik měsíců a u nás roste touha rekonstruovat Finga spot, rozhodl jsem se, že se pokusím o výrobu betonového parku v domácích podmínkách. Po těch deseti letech ježdění na fingerboardu jsem už měl postavené různé parky z různých překážek na různých podstavcích a stolech. Nikdy mě však nenapadlo zkusit betonový povrch a to již pět let pravidelně betonujeme s Petrem Ptáčkem na spotě. A protože ve zkouškovém období má člověk dost času přemýšlet, zrodila se i tato myšlenka.

Problém je, že většinou píšu o věcech, které jsou již hotové. Tento projekt mám však zatím jen v hlavě. Může se tedy stát, že v průběhu budu přehodnocovat doporučené postupy a podobně. Nicméně, na konci tohoto seriálu bych Vám chtěl předložit fotky konečného parku. V každém díle bych rád popsal, jak postupovat a celý seriál by dohromady tvořil podrobný návod, podobně jako jsem v roce 2012 psal o tom, jak si postavit vlastní spot.

Chtěl bych upozornit na to, že celá výroba bude probíhat ve sklepě panelového domu, kde je prostor asi 200 x 150 cm. Takže docela výzva a dobrá zpráva pro ty, kteří si myslí, že je podobná věc u nich doma nerealizovatelná. Výsledný park by měl dosahovat rozměrů 246 x 70 cm. Možná si říkáte, že to nekoliduje s rozměry sklepa, ale tento problém Vám také osvětlím v dalších dílech. Díly nebudou pravidelné a zejména ze začátku jich nečekejte příliš. Mám ještě před sebou nějaké zkoušky, takže se soustředím na školu.

Sklep, ve kterém chci postavit dva a půl metru dlouhý betonový park

První články budou spíše teoretické. Pokusím se popsat věci, které před samotnou stavbou řeším. Příprava je velmi důležitá a je zapotřebí ji nepodceňovat. I když jsem napsal, že mám tento projekt pouze v hlavě, průběžně si dělám poznámky, kreslím parky a dokonce jsem zkoušel v rámci příprav odlévat kus betonu.

Několik náčrtků v rámci příprav

Abych Vás naladil, přikládám model parku, který sem si nedávno vytvořil. V žádném případě to není konečný návrh. Používám ho, abych si udělal představu nad rozložením překážek, jejich rozměry vůči sobě a tak dále. Budu se na Vás těšit v dalším díle!